Procházka okolo Petřínské rozhledny
Lehká trasa se skvělými výhledy na Prahu. Cestou se setkáte s květinami, lavičkami a tichemým kouty.
Přečíst článekMálo návštěvovaná zákoutí s lavičkami a tiskem. Přesně pro ty, kteří chtějí klid a přírodu.
Petřínské zahrady jsou známé svojí velikostí a rozmanitostí. Jenže všichni turisté se shlukují u rozhledny nebo na hlavních cestách. My vám ukážeme, kde se skrývají ty nejklidnější kouty — místa, kde si vlastně užijete tu chvíli bez shonu a hluku.
Během našich let procházek jsme si všimli, že právě tato zákoutí jsou oblíbená u těch nejzkušenějších návštěvníků. Místní je znají. Důchodci, kteří sem chodí každý týden, vědí, kde si sednout, aby je neruševily davy. A dneska si to všechno řekneme i vám.
Víte, že v zadní části zahrad, za starou dřevěnou pergolou, se skrývá celá sít lavičekna a stolů? Málo lidí je tudy chodí. Je to prostě mimo hlavní okruh. Pergola sama o sobě je krásná — postavena v tradičním stylu s okolními stromy, které ji stínují.
Nejlepší je tu být ráno, mezi osmou a devátou. Slunce je nižší, hřeje to tady fakt příjemně. A když sem přijdete v létě kolem páté hodiny odpoledne, máte tady vlastně soukromou zahradu. Bez hlasitých skupin, bez selfiček. Jenom vy, lavička a ty staré stromy kolem.
Tip: Přineďte si knížku nebo jednoduše seďte. Tady se prostě sedí a kouká. Není na co spěchat.
Není to nějaká skvělá kašna. Je to prostě stará voda a kamen. Ale právě proto je tady hezky. Voda teče tiše, a když si sedneš na lavičku vedle ní, slyšíš jenom tu vodu a ptáky. Zvuky se tady nějakým způsobem odrážejí — není to ostrý hluk z cesty, ale něco tichého, harmonického.
Místní babiči to sem chodí rádi. Přijdou, sednou si, a čekají, až jejich partneri skončí v ústavu nebo na nějaké službě. Tady mají čas. Tady není pospíchání. Cesta sem není ani moc dlouhá — jen 15 minut z hlavní brány, a už jsi v úplně jiném světě.
Petřínské zahrady nejsou jen zelené. Během jara a léta se tu rozkvétají růže, levandule, a spousty dalších rostlin. Problém je, že sem přijdou davy a hned to všechno znesvětí. My vám řekneme, kdy a kde to vidět nejlépe.
V květnu jsou tady růže v jejich nejkrásnějším období. Vůně je skvělá — není to umělá, je to prostě přírodní. V červnu se rozkvétá levandule, a to už je něco. Květiny nemusíte fotit. Stačí si jich užít. Být tady, koukat, a prostě být tady.
Nejlepší čas je ráno, ještě před osmou. Slunce začíná lézt nad střechy, květiny ještě mají rosu, a ty vůně — to prostě není srovnatelné. Půl hodiny v zahradě v tom čase vás osvěží na celý den.
Informace v tomto článku jsou určeny jako vzdělávací průvodce pro plánování vašich procházek. Podmínky v zahradách se mohou měnit — počasí, otevírací doba, údržba cest. Vždy si ověřte aktuální informace u správy zahrad. Pokud máte zdravotní omezení, poraďte se s lékařem, než se pustíte do procházky. Bezpečnost je na prvním místě.
Petřínské zahrady jsou obrovské. Každý to ví. Ale ty nejkrásnější kouty si dejte čas najít. Není na co spěchat. Přijďte v klidu, bez harampádit se po fotkách. Sednete si na lavičku, posloucháte vodu, kouknete si na květiny. To je na tom to nejlepší.
A věřte nám — jakmile najdete svůj oblíbený kout, budete se sem vracet. Každý týden. Protože někdy není potřeba daleko jít. Někdy stačí jít trochu vedle hlavní cesty. Tam se skrývají ta nejhezčí místa.